Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Kosmický Yeti z úsvitu vesmíru se ukrýval v oblacích prachu

Kosmický Yeti z úsvitu vesmíru se ukrýval v oblacích prachu

Umělecké ztvárnění oblaků prachu zakrývajících hvězdotvornou galaxii 3MM-1
Autor: James Josephides, Swinburne Astronomy Productions/Christina Williams, University of Arizona/Ivo Labb

Astronomové využívající soustavu 66 radioteleskopů ALMA (Atacama Large Millimeter/Submillimeter Array) objevili nevýrazné stopy ohromné v prachu zahalené galaxie s intenzivní tvorbou hvězd, jaká doposud nebyla pozorována. Její původ se datuje do období raného vesmíru. Nově objevená galaxie pojmenovaná 3MM-1 se nachází ve vzdálenosti 12,5 miliardy světelných roků od Země.

Rozsáhlá oblaka prachu zakrývají většinu záření galaxie, což způsobuje, že 3MM-1 vypadá velmi matně – odlišně od současných galaxií.

To bylo velkou záhadou, protože záření vypadalo, že není spojeno s vůbec žádnou známou galaxií,“ vysvětluje Christina Williams(ová), astronomka ze Steward Observatory at the University of Arizona. „Když jsem zjistila, že tato galaxie není pozorovatelná ani na dalších vlnových délkách, opravdu jsem byla nadšená, protože to znamenalo, že byla nepochybně vskutku velmi daleko a ukrytá v oblacích prachu.“

Christina Williams(ová) se svými spolupracovníky se domnívá, že pozorovaná rádiová emise je způsobena tepelným vyzařováním prachových částic, které efektivně pohlcují veškeré záření. Prach je zahříván hvězdami, které vznikají uvnitř galaxie 3MM-1.

Odhadli jsme, že galaxie je ve skutečnosti obřím hmotným hvězdným ostrovem s množstvím hvězd jako v naší Galaxii, avšak překypující aktivitou, při které vznikají nové hvězdy 100× rychleji, než je tomu v Mléčné dráze,“ dodává Ivo Labbé, astronom ze Swinburne University of Technology.

Vizualizace dat z radioteleskopu ALMA ukazuje hvězdotvornou galaxii 3MM-1 – jedná se o mlhavý útvar uprostřed snímku, jehož polohu vyznačují krátké linie Autor: Williams et al, doi: 10.3847/1538-4357/ab44aa
Vizualizace dat z radioteleskopu ALMA ukazuje hvězdotvornou galaxii 3MM-1 – jedná se o mlhavý útvar uprostřed snímku, jehož polohu vyznačují krátké linie
Autor: Williams et al, doi: 10.3847/1538-4357/ab44aa
Objev může pomoci vyřešit dlouhodobou astronomickou záhadu, domnívají se astronomové. „Během studií uskutečněných v poslední době bylo zjištěno, že některé z největších galaxií v mladém vesmíru vyrostly a dospěly extrémně rychle, čemuž jsme zatím neporozuměli ani teoreticky,“ říká Ivo Labbé. „Velmi hmotné dospělé galaxie pozorujeme v době, kdy vesmír byl ještě kosmické batole ve věku kolem 10 % jeho současného stáří.“

Kromě toho astronomové je patrně nikdy nezachytili v okamžiku jejich formování, poznamenává Christina Williams(ová). Menší galaxie byly v mladém vesmíru pozorovány pomocí Hubbleova vesmírného teleskopu HST, ty ale nevyrostly dostatečně rychle. Objev jiných monstrózních galaxií byl již dříve ohlášen, avšak tato pozorování byla jen velmi ojedinělá a neumožňovala uspokojivý výzkum a zjištění, o jaké objekty se ve skutečnosti jedná. Christina Williams(ová) dodává: „Naše utajená velká galaxie má naprosto správné ingredience být chybějícím článkem, protože ty mohou ve skutečnosti být velmi rozšířené.“

Tyto svým způsobem neviditelné galaxie jsou skutečně záhadné; to je dělá zajímavými, protože mohou být prostě špičkou ledovce v populaci zcela nových galaxií akorát čekajících na své objevení,“ říká Kate Whitaker(ová), astronomka z University of Massachusetts Amherst.

Studie byla publikována v časopise Astrophysical Journal.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] umass.edu

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Radioteleskop ALMA, Galaxie 3MM-1, Raný vesmír


19. vesmírný týden 2024

19. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina, známa aj ako Messier 16 alebo NGC 6611, je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov od Zeme a je spojená s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 47031. Hviezdokopa M16 obsahuje približne 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou a na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Hmlovina sa rozprestiera na ploche s priemerom 60 svetelných rokov a je známa svojimi charakteristickými stĺpmi medzihviezdnej hmoty, ktoré sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Zaujímavosťou je, že podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu, Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Starnet++, Adobe photoshop 66x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 7.4. až 14.5.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »